Náboženské stavby

3.1 Kaple

Kaple sv. Floriána - Kaple, která byla postavena roku 1713 na Bosonožském náměstí, stojí na místě starší kaple téhož zasvěcení. V roce 1860 byla nahrazena její dřevěná zvonice zděnou (viz letopočet v nadpraží). Celkově přestavěna a rozšířena byla roku 1854. Do dnešní podoby byla upravena na začátku 20. století. Varhany z roku 1753 byly v roce 1854 vyměněny za větší a dokonalejší. Původní varhany se tedy nedochovaly. Z roku 1810 je oválný oltářní obraz sv. Floriána dílem brněnského malíře Ferdinanda Lichta. Původní zvon z roku 1865 byl rekvírován za 1. Světové války pro zbrojní účely. Věžní hodiny zhotovil mistr hodinář Bílek z Rožínky roku 1865. Do dnešní podoby byla celá kaple rekonstruována v roce 1962. Čelně stojící kříž k silnici je postaven na místě starého kříže z roku 1866. Nový kříž zde stojí již od roku 1945.

Obrázek: Kaple sv. Floriána

Veverská kaple Matky Boží – Kaple na Veveří byly dvě. První zprávy o kapli přímo uvnitř hradu pocházejí z 2. poloviny 14. století, kdy vznikla hlavní část hradu s rytířským sálem a kaplí. Císař Karel IV. odevzdal správu Moravy svému bratru Janu Jindřichovi v roce 1349, který velmi rád pobýval na Veveří. V této době vznikla i kaple svatého Prokopa, která byla později zasvěcena svatému Václavu. Dnes je z ní torzo. Druhá kaple mimo hrad byla vystavěna ve slohu pozdně románském. V kapli byl svého času deskový gotický obraz Madony, který vzala do úschovy Národní galerie v Praze. Kopie tohoto obrazu provedená malířem V. Teršem je ovšem v kapli dodnes.

Obrázek: Veverská kaple Matky Boží

3.2 Kláštery

Klášter Alžbětinek – Roku 1749 nechala hraběnka Marie Alžběta Waldorffová, rozená Sinzenderfová, zřídit klášter a špitál pro ženy na Starém Brně pod Červeným kopcem. Klášter byl určen pro sestry řádu sv. Alžběty, které působily v provizorních a brzo nedostatečných prostorách v oblasti dnešní ulice Kopečná. V klášteře byla používána němčina (první alžbětinky sem přišly z Vídně), pacientky byly přijímány bez rozdílu národnosti. Jednoduché barokní budovy kláštera postavil v letech 1751–1753 brněnský stavitel Bartoloměj Zintner, za dozoru někoho z významné brněnské stavitelské rodiny Grimmů (buď Mořice Grimma, nebo jeho syna Františka Antonína Grimma) Součástí areálu byla malá, ale bohatě vyzdobená kaple sv. Alžběty Durynské. Objekt dnes slouží jako hospic.

Klášter dominikánů - Klášter dominikánů se rozkládá v Dominikánské ulici spojující Šilingrovo náměstí s náměstím Dominikánským. Přiléhá k němu klášterní kostel sv. Michala. V sousedství komplexu kláštera se nachází Nová radnice. Klášter s kostelem jsou ozdobou Dominikánského náměstí, které bylo dříve nazýváno rybím trhem. Dříve zde stávala také gotická kaple Panny Marie, která byla bohužel roku 1908 stržena. Klášter zaznamenal období rozkvětu v době barokní. kdy byl komplex rozsáhle rekonstruován. Prvky baroka jsou na stavbách dodnes nejvýraznější. Klášter dominikánů byl zrušen jako mnoho jiných roku 1784 na příkaz císaře Josefa II. Od té doby dodnes je klášter sídlem úřadů a dnes jsou některé prostory využívané také jako výstavní.

Klášter františkánů- Bývalý klášter brněnských františkánů s kostelem sv. Maří Magdalény, se nachází v samém historickém centru Brna, v dolní části Masarykovy ulice na nároží s Františkánskou ulicí. Východní zjednodušené barokní průčelí kostela tvoří uliční frontu hlavní Masarykovy ulice. Objekty bývalého kláštera se nacházejí za kostelem. Kostelu dominuje vysoká štíhlá neorománská věž. Původní františkánský klášter z roku 1454 byl situován vně městských hradeb, na předměstí při Svrateckém náhonu jihovýchodně pod Petrovem. V roce 1607 byl na zvětšeném území konventu postaven kostelík sv. Bernarda. Tato zaniklá stavby byla nevelká, ale s pozoruhodným polygonálním presbytářem a dlouhou lodí, završenou několika strmými příčnými sedlovými střechami, vytvářející souvislý sled strmých štítů. V roce 1643 při obléhání Brna Švédy byl klášter schválně zapálen, aby nemohl sloužit švédským vojskům jako opora poblíž hradeb. V roce 1645 byly vyhořelé ruiny zbořeny. 

Klášter františkánek – Klášter na rohu Josefské a Orlí ulice byl společně s kostelem svatého Josefa vystavěn františkánkami ve druhé třetině 17. století. V roce 1643, kdy bylo zbořeno původních pět domů po švédském obléhání, které se nacházely před hradbami města, sloužilo toto místo pro výstavbu nového kláštera. Ten byl v roce 1782 zrušen, řeholnice ale vstoupily do řádu sv. Voršily, díky čemuž konvent zachránily. Při této příležitosti zde byla zřízena škola, musely být upraveny některé interiéry. Klášter byl v roce 1950 zrušen, poté zde sídlilo Technické muzeum v Brně. Po revoluci v roce 1989 budovy připadly zpět voršilkám a v současnosti jsou využívány ke komerčním účelům.

Kapucínský konvent s kostelem Nalezení sv. Kříže – Kapucínům udělil povelení vystavět si klášter uvnitř městských hradeb, 21. září 1645 Ferdinand III. Klášter byl založen při patě Petrova, kostel svým na terase umístěním vyvýšeným průčelím ovládá přilehlé drobné náměstí, Kapucínské náměstí. Konvent se rozkládá po jeho boku a zasahuje hluboko do parcely. Průčelí kostela je řádově prosté, jako jinde i zde zaujme vstupní raně barokní portál s rozeklaným subtilním štítem. Pod kostelem se nachází pověstná hrobka tvořená soustavou postupně vzniklých částí, které jsou jen částečně zapuštěny pod terén. Strohá fasáda průčelí kostela je zdobena barokními sochařskými díly Jana Adama Nessmana. K těmto sochám také roku 1927 přibyla socha Čeňka Vosmíka představující sv. Vavřince. Nad portálem se nachází také mozaika sv. Františka kázajícího ptákům, která dnes nahrazuje původní fresku s námětem nalezení sv. Kříže, jejímž autorem byl Josef Rotter. Další prostory byly dle vídeňského vzoru využívány nejen pro pohřby bratrů, ale i šlechty a brněnských měšťanů. V kryptě kromě mnichů odpočívá také baron František Trencka a stavitelé Ondřej a Jan Křtitel Ernovi. Vlastní konvent obklopuje uzavřený rajský dvůr. Pouze při kostele je patrná zazděná arkáda barokní chodby. Navštívit kapucínskou hrobku je možné denně od Května do Září.

Obrázek: Kapucínský konvent s kostelem Nalezení sv. Kříže

Klášter kartuziánů - Klášter kartuziánů v Králově Poli byl po kartouze v Újezdu u Prahy (dnes Praha-Smíchov) druhým klášterem kartuziánů v českých zemích. Dnes je jediným zachovaným kartuziánským klášterem na Moravě a nejlépe dochovaným u nás vůbec. Byl založen markrabětem Janem Jindřichem - zakládací listina byla podepsána 13. srpna 1375 - a představuje nejstarší a historicky nejcennější objekt v Králově Poli. Bezprostředně po založení kláštera se započalo se stavbou konventního kostela Nejsvětější Trojice. Ikdyž dnes některé části kláštera působí velmi zanedbaně, klášter se pomalu ale jistě opravuje. Je kromě jiného i sídlem jedné z fakult VUT.

Obrázek: Klášter kartuziánů

Klášter milosrdných bratří - Řád Milosrdných bratří založil sv. Jan z Boha roku 1537. V Brně se Milosrdní usadili díky hraběti Leopoldu z Dietrichšteina, který v roce 1747 řádu věnoval pozemky na stavbu konventu i kostela. Klášter Milosrdných bratří s nemocnicí byl vybudován na nejdůležitější dálkové komunikaci v okolí Brna, směřující z Vídně k městu Brnu. V době první světové války byl v areálu umístěn vojenský lazaret, jenž zde zůstal až do roku 19620. Následný rozvoj nemocnice, na němž se podíleli výraznou měrou i laičtí zaměstnanci, vedl po roce 1933 k výstavě nové rozlehlé nemocniční budovy. V první fázi byla vybudována křídla, ve kterých sídlil konvent a nemocnice, teprve později (v roce 1768) byla zahájena stavba kostela, který vyplnil prostor mezi bočními křídly a vytvořil uliční frontu do dnešní Vídeňské ulice. Autorem projektu je František Grim, syn slavného architekta brněnského Mořice Grima. Stavbu vedl brněnský stavitel Bartoloměj Zindtner a kostel byl slavnostně vysvěcen 3. května 1777. Funkční lékárnu dodnes zdobí nástropní malby Jana Cymbala. Výzdobu chrámu vytvořil brněnský malíř Josef Štern. Celý komplex si víceméně uchoval svoji pozdně barokní podobu s náznaky nástupu klasicistního slohu. V letech 1997–2004 byl konvent i kostel důkladně opraven.

Obrázek: Klášter milosrdných bratří

3.3 Kostely a chrámy

Kostel Svaté rodiny – Kostel, který byl postaven na začátku 20. století z iniciativy kongregace Milosrdných sester III. řádu sv. Františka, se nachází na ulici Grohově. V roce 1897 bylo zakoupeno stavební místo na Sirotčí ulici 16., architektonický návrh zpracoval architekt Karel Welcl. 16. září 1900 byl posvěcen základní kámen kostela, 11. května 1902 byl biskupem Františkem Saleským Bauerem vysvěcen nový kostel, který sloužil pro umístění většího počtu sester i věřícím z okolí. Klášterní kostel je trojlodní. Hlavní loď dosahuje výšky dvou pater, postranní jsou přízemní. Největší střední loď má kazetový strop se štukovanými květy uprostřed. Původní oltář byl jednoduchý. Mramorové sloupky nesly oltářní desku, pod kterou byl výjev Poslední večeře Páně. Podlaha celého chrámového prostoru byla mramorová.

Farní kostel sv. Bartoloměje – Původní kostel v Žebětíně byl podle staré tradice založen královnou Eliškou Rejčkou ve 14. století. Za Švédských válek byl téměř úplně zničen. K obnově došlo v 18. století. Věž byla zvýšena až v 19. století. Po odbourání presbytáře a sakristie starého kostela byl v letech 1922-1923 vystavěn nový prostornější kostel podle návrhu arch. Vladimíra Fischera. Na věži jsou 3 zvony, nejstarší snad ze 17. Století, další 2 jsou z roku 1956 jako náhrada za zvony zabavené za 2. Světové války. Nad střechu hlavní lodě vystupuje malá sanktusová věžička s jedním menším zvonem. Hlavní oltář nového kostela je rovněž dle návrhu arch. Fischera. Má mramorovou mensu a dřevěné retabulum. Kostel byl vysvěcen 26. 8. 1923. Titulární slavnost je 24. 8. na svátek apoštola Bartoloměje.

Obrázek: Farní kostel sv. Bartoloměje

Kostel svaté Máří Magdaleny – Původní klášter vznikl podle ústního podání z náboženského nadšení Brňanů, vyvolaného kázáním františkánského misionáře Jana Kapistrána proti kališníkům v roce 1451. Když v roce 1643 hrozilo brnu švédské obléhání, byl klášter s kostelem z obranných důvodů stržen a spálen. Základní kámen byl položen 14. února 1651. Při klášteře, kde v roce 1656 žilo 55 mnichů, vznikla v roce 1670 nemocnice s lékárnou. Bylo zde také slavností františkánské učiliště. Kostel je svým raně barokním architektonickým řešením vcelku skromný. Do prosté jednolodní chrámové stavby dlouhé 36 m, široké 25 m se vstupuje z ulice po osmi schodech. Hlavní oltář dle návrhu sochaře O. Schweigla realizoval truhlář František Huk. Oltářní obraz svaté Máří Magdaleny na tomto oltáři zpodobňuje světici klečící u nohou Ježíšových ve farizeově domě.

Obrázek: Kostel svaté Máří Magdaleny

Farní kostel svatého Jakuba – Přesná doba vzniku stavby původního kostela není známa. V listinách se však v roce 1228 připomíná románský kostel pro potřebu německých a flámských kolonistů. Románský kostelík byl od 80. let 14. století přestavován na trojlodní gotický, pod vlivem parléřovské stavební hnuti. Stavěl se postupně a pomalu. Svědčí o tom nápis s letopočtem 1502 nad obloukem dnešní kaple Panny Marie Bolestné. Část vystavěl brněnský architekt a vynikající sochař Antonín Pilgram. V té době stála již i věž. V roce 1515 vznikl požár, který svatojakubský kostel značně poškodil a zničil také osm zvonů. Trojlodní síňová stavba je přibližně 64 m dlouhá a 22 m široká, věž byla zvýšená na 92 m. Na vnějšek kostela upoutá množství figurálních kamenných chrličů. Důkladná zevní i vnitřní obnova svatojakubského kostela probíhala v letech 1937-1939 za faráře Dr. Antonína Štursy. Rekonstrukci provedl Stavební úřad města Brna.

Obrázek: Farní kostel svatého Jakuba

Katedrála sv. Petra a Pavla – Katedrální kostel stojí pravděpodobně na místě, kde byl vybudován původní hrad města Brna, který byl založen Břetislavem I. po dobytí Moravy 1018. Po zániku hradu v 2. polovině 12. století zde stála románská bazilika, která byla počátkem 14. Století rozšířena o kněžiště. Při obléhání Švédy roku 1643 chrám vyhořel. Roku 1777 bylo u kostela zřízeno biskupství. V letech 1738-48 byla stavba přestavěna do barokní podoby Moricem Grimmem. Interiér je bohatě vybaven, zejména plastikami Ondřeje Schweigla. Pod katedrálou se nachází největší z dochovaných fragmentů původního městského opevnění. Nikdo z Brňanů si asi nedovede představit siluetu města bez katedrály na Petrově s dvojicí věží. Ty se však nad Brnem tyčí teprve jedno století. Dělníci je postavili v letech 1904 až 1905 podle návrhu architekta Augusta Kirsteina, který uspěl v architektonické soutěži, vypsané o čtyři roky dříve. Přestavbu katedrály završilo nahrazení barokního průčelí dómu, které nahradila neogotická fasáda. Tu mohou návštěvníci obdivovat dodnes. K největším lákadlům turistů patří zpřístupněna původní krypta kostela z 12. století, která byla odkryta archeologickým výzkumem v letech 1991–93. Byly objeveny zdi z původního kostela na Petrově, ale i zajímavá rytina Krista v omítce.

Obrázek: Katedrála sv. Petra a Pavla

Kostel Nanebevzetí Pany Marie – Prostor nejstaršího jádra brněnského osídlení, pozdější trhové osady a městečka Staré Brno mezi úpatím Špilberku a přechodem přes Svratku, zvolila Královna Alžběta pro výstavbu kláštera cisterciaček Aula Sanctae Mariae. Dnes toto místo známe pod pojmem Mendlovo náměstí. V prostoru kláštera původně stála nejstarší známá kamenná stavba na území Brna, rotunda z konce roku 10. či počátku 11. století. V roce 1321 daroval Jan Lucemburský Elišce patronátní právo původního kostelíka, vedle kterého dala postavit klášter roku 1323. Stavba chrámu trvala asi od roku 1324 40 let. Stavělo se ve třech etapách. Je to typ baziliky, typický pro přísný řád cisterciáků, ale má také prvky přejaté z Kolína nad Rýnem, kam královna Eliška cestovala. Královna sídlila trvale v Brně již od roku 1320. Zemřela roku 1335 a je pochována v kryptě pod dlažbou kostela u oltáře svatého Kříže. Na dlažbě před presbytářem je místo jejího odpočinku označeno dlaždicí „E“. Kostel má půdorys ve tvaru kříže, stavební materiál je z režného neomítnutého cihelného zdiva. Tesaný kámen se uplatňuje jen střídmě. Dnešní vybavení chrámu ve slohu barokním přichází ze třetí čtvrtiny 18. století, pracovali na něm od roku 1775 přední brněnští, ale i cizí umělci. Hlavní oltář je monumentální sloupová architektura od Ondřeje Schweigla z roku 17662 s ústředním obrazem Nanebevzetí Panny Marie s dvanácti apoštoly od Josefa Tadeáše Rottera. Chrám Nanebevzetí Panny Marie, zvaný klášter Králové, je právem považován za klenot gotické architektury na Moravě, ba i v celé Evropě. Stavba se dochovala bez větším rušivých zásahů ve slohové čistotě až do současnosti.

Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie – Nedaleko hlavního nádraží města Brna, na ulici Křenové byl zbudován v letech 1910-1913 farní kostel Neposkvrněné Početí Panny Marie. Plány navrhl brněnský městský architekt Franz Holik, stavbu řídil brněnský stavitel Josef Müller. Základní kámen posvětil 18. srpna 1910 biskup Dr. Pavel Huyn, který také nový chrám 18. ledna 1914 vysvětil. Půdorys secesní stavby má podobu kříže. V průčelí lodi, do níž se vstupuje po třech schodech, stojí šedesátimetrová věž se dvěma ocelovými zvony z roku 1912. Chrám stojí na železobetonové desce, nesené železobetonovými piloty, poněvadž v těchto místech byly původně bažiny. Délka kostela včetně obvodových zdí činí téměř 46 m, šířka 19 m. Velké barevné mozaikové okno nad reliéfem znázorňuje svatou Alžbětu Uherskou, jak obdarovává chudě. Jedná se o jeden z nejkrásnějších secesních kostelů v Brně.

Obrázek: Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie

Kostel svatého Cyrila a Metoděje – Římskokatolický farní kostel zdobí městskou část Brno – Židenice již od roku 1935, kdy byl posvěcen brněnským biskupem ThDr Josefem Kupkou. Stavba započala roku 1932 na podnět židenického katechety P. Františka Hudce a jemuž tehdy předsedal P. Josef Vašina. Architekt Klaudia Madelmayera, na pozemcích o rozloze 29 m a hodnotě 95.000 Kč z výtěžku sbírky a finanční podpory "Spolku pro stavbu katolického chrámu v Židenicích - Juliánově", naplánoval stavbu, které pojme až na 1200 lidí. Stropy tří lodí jsou z modřínového dřeva, klenba nad presbyteriem je železobetonová. Židenický kostel je moderní stavba, pojatá v duchu křesťanské baziliky s předloženou arkádou a samostatnou 46 metrů vysokou zvonicí z roku 1955.

Obrázek: kostel svatého cyrila a metoděje

Kostel svatého Josefa – Do kostela se vchází v brněnské městské části Brno-střed v Josefské ulici. Historie svatojosefského kostela souvisí původně s františkánkami. Je vystavěn v raně barokním stylu. Nad vchodem jsou umístěny dva erby Ditrichštejnů - jeden církevní s kloboukem, druhý s insignií Řádu zlatého rouna. V důsledku ražení kanalizační štoly a kolektoru pod Josefskou ulicí se v letech 1991 a 1992 projevily na kostele první statické poruchy, kvůli nimž byl v roce 1994 uzavřen a jeho interiér odstrojen. O rok později bylo zahájeno statické zajištění kostela, postupně byl také opraven krov a střecha. V roce 2009 jej řád voršilek daroval řeckokatolické církvi. Po dokončení obnovy by měl kostel sloužit jak k řeckokatolickým bohoslužbám, tak i k dalším akcím, jako jsou instrumentální či vokální koncerty. Dle projektu z roku 2010 jsou předpokládané náklady, které je ještě třeba investovat, vyčísleny na 15,5 milionů Kč. Plošně členěné průčelí kostela má ve výklencích dvě sochy světic, představující svatou Kláru a svatou Anežku Českou od J. Vaňka. Kostel sám je poměrně malá sálová stavba překlenutá valenou klenbou.

Obrázek: Kostel svatého Josefa

Kostel Božského srdce Ježíšova – Nejzajímavější novodobý kostel dnešního Brna (původní kostel samostatného města Husovic) objevím na náměstí Republiky. Navržen byl profesorem české techniky Karlem Hugo Kepkou. Jde v podstatě o dílo moderny se secesními a románskými reminiscencemii s ohlasy kubismu, jehož dominantním rysem je pět nahoru se zužujících věží. Kostel, postavený z příspěvků věřících a císařeské pokladny v letech 1906-1910, byl vysvěcen 5. 6. 1910. K. H. Kepka původně kostel navrhl jako novorománský se západním dvojvěžím transeptem a monumentální kupolí. Protože však na staveništi byla zjištěna spodní voda, musel být projekt přepracován, aby vyhověl menší nosnosti základové půdy. Kónické věže a opěráky byly nyvrženy především pro zajištění větší stability kostela.

Obrázek: Kostel Božského srdce Ježíšova

Farní kostel svatých Janů – Stavba chrámu svatých Janů, Křtitele a Evangelisty, souvisí s příchodem minoritského řádu do Brna. Kostel i klášter byly postaveny tam, kde sídlo české obyvatelstvo, v České vsi, která byla jednou z nejstarších částí, ze kterých se časem utvořilo nové Brno. Původní kostel, románský, byl po několika pohromách, hlavně požárech, okolo roku 1320 přebudován v nový gotický trojlodní. V této podobě setrval až do roku 1720. Tehdy byl přestavěn v barokním slohu brněnským stavitelem Mořicem Grimmem (1729-1733). V letech 1716-1726 postavil Grimm vedle kostela Loretu podle vzoru Loretty v Itálii. V horní části fasády kostela je umístěna socha svatého Jana Nepomuckého a svatého Jana Sarkandera, ve štítě svatého Františka z Assisi a svatého Antonína Paduánského. Za dveřmi u vchodu do kostela je na pravé straně zazděn kamenný reliéf sv. Jakuba, roku 1474 přemístěný patrně z kostela svatého Jakuba.

3.4 Stavby nekřesťanských náboženství

Brněnská mešita – Budova mešity se nachází poblíž Vídeňské ulice městské části Brno-střed, v katastrálním území Štýřice. Jedná se o první stavbu tohoto typu na Morově a zároveň v celé České Republice. Byla postavena v červenci roku 1998. Výstavbu doprovázely striktní podmínky magistrátu města. Mešita nesmí mít minaret, kopuli a nesmí být odlišná od okolní zástavby. Zařízení objektu je též relativně strohé, v porovnání s ostatními mešitami z jiných měst. Dům slouží jako kulturní centrum, prostor pro modlitbu pojme přibližně sto lidí. Mešitu spravuje organizace Islámská nadace v Brně. V současné době se do ní pořádají i exkurze.

Synagoga Agudas Achim – Na ulici Skořepova, v části Brno – Trnitá se nachází jediná zachovaná synagoga. Postavena byla ve 40. letech 20. století. A tím se stala nejmladší synagogu na Moravě i ve Slezsku a zároveň jedinou v regionu, která slouží svému původnímu účelu. Za 2. světové války, kdy byla využívaná jako skladiště, značně sešla, ale byla obnovena a 6. září 1945 a znovu vysvěcena. Během 1. světové války nalézali útočiště v Brně haličští Židé, kteří se složili na její stavbu. Projekt navrhl architekt Otto Eisler. Strohý funkcionalistický vzhled zvýrazňuje holá průčelní fasáda rozčleňující jediné veliké okno z 30 dílů a mírně zvýrazněný vstupní rizalit. Interiér budovy je vybaven dřevěnými lavicemi, křesly pro rabína a kantora, doplněn o vyšívané textilie a víceramenné svícny. Synagoga je veřejnosti přístupná. Možné jsou i prohlídky s výkladem, které je třeba domluvit na pobočce Vzdělávacího a kulturního centra Židovského muzea.